Poličan
Poličan je trvanlivý fermentovaný salám z Police nad Metují, který vznikl v 70. letech jako česká odpověď na nedostatkový uherák. Nezraje teplem, ale fermentací - o chuť se starají bakterie mléčného kvašení a studený kouř.
Co je Poličan
Poličan je trvanlivý fermentovaný salám z hovězího a vepřového masa, uzený studeným kouřem a tepelně nijak neopracovaný. O zrání se starají bakterie mléčného kvašení - právě ony mu dávají jemně nakyslou chuť, výrazné aroma a pružnou až tuhou konzistenci. Vody v něm zbývá tak málo, že nepotřebuje lednici: skladuje se při 0 až 20 °C.
Na pultě si ho snadno spletete s Vysočinou, technologicky je to ale jiný svět - Vysočina se tepelně opracovává, Poličan zraje za studena. A ještě něčím se liší: nemá žádné chráněné označení. Poličan je dnes druhové jméno a vyrábět ho smí kdokoli, kdo splní požadavky státní vyhlášky.
Poličan v číslech
Pravidla hry určuje vyhláška - tohle musí splnit každý salám, který se chce jmenovat Poličan.
| Podle vyhlášky | Co to znamená | |
|---|---|---|
| Spotřeba masa | min. 125 g na 100 g výrobku | sušením se ztrácí voda, masa padne víc, než kolik salám váží; původní receptura počítala dokonce se 154 g |
| Čistá svalová bílkovina | min. 16 % | pojistka, že uvnitř je skutečná svalovina, ne náhražky |
| Tuk | max. 50 % | nejvýš polovina hmotnosti výrobku smí připadnout na tuk |
| Aktivita vody | max. 0,93 | volné vody zbývá tak málo, že se mikrobům nedaří - proto salám vydrží bez lednice |
| Trvanlivost | min. 21 dní při 20 °C | musí vydržet tři týdny při pokojové teplotě, žádné chlazení |
| Zrnění na řezu | zrna převážně do 3 mm | jemná mozaika na lesklém růžově červeném řezu - poznávací znak Poličanu |
| Zakázané suroviny | strojně oddělené maso, cizí bílkoviny | dovnitř smí jen hovězí a vepřové - žádný separát ani bílkoviny jiného původu |
Odkud má Poličan jméno
Jméno je odvozené od Police nad Metují, města v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji, kde salám vznikl a kde se vyrábí dodnes. Žádnou poličku v něm nehledejte - Poličan je zkrátka salám z Police.
Vedle oficiálního jména se o něm píše i jako o českém uheráku: přezdívka připomíná, jaký vzor si polická receptura vzala za svůj.
Historie Poličanu
Celý příběh Poličanu se vejde do jednoho půlstoletí - od socialistického nedostatku po spotřebitelské testy.
- 1974 Uherského salámu je na československém trhu nedostatek. Vývoje náhrady se ujímá polický uzenář Vendelín Kulich ve spolupráci s Výzkumným ústavem masného průmyslu; na receptuře pracuje zhruba dva roky.
- 1977 Poličan přichází na trh. Vyrábí ho závod Východočeského průmyslu masného v Polici nad Metují a rychle si získává oblibu.
- 1978 Technologický postup a složení se stávají základem československé státní normy.
- 90. léta Závazné státní normy padají. Kvalita u řady výrobců klesá - do salámu se dostávají šlachy, kůže a sádlo.
- 2016 Vyhláška č. 69/2016 Sb. dává Poličanu znovu pevná pravidla: minimální obsah masa a bílkovin i zákaz strojně odděleného masa.
- dnes Poličan je stálicí obchodních pultů. Spotřebitelské testy ale opakovaně ukazují, že část výrobků za původní recepturou zaostává.
Traduje se, že v létě 1977 nebylo v Čechách lahodnější a oblíbenější uzeniny než Poličan - a že se za socialismu prodával hlavně pod pultem, jen pro vyvolené a na oslavy. Je to dobové vyprávění, které kultovní pověst salámu dokresluje; doložit ho ovšem nikdo nedokáže.
Jak se Poličan vyrábí
Poličan se nevaří ani nepeče - salámem ho dělají bakterie, kouř a čas.
-
Dílo
Hovězí zadní maso, vepřová kýta a hřbetní sádlo se rozmělní a promíchají s aromatickým kořením; jiný tuk než hřbetní sádlo se nepřidává.
-
Fermentace
Startovací kultury bakterií mléčného kvašení dílo okyselí. Klesá pH a rodí se typická jemně nakyslá chuť.
-
Uzení
Salám se udí studeným kouřem - žádné vaření ani pečení. Právě proto zůstává fermentovaným, tepelně neopracovaným výrobkem.
-
Zrání a sušení
Zhruba čtyři týdny salám zraje a ztrácí vodu. Čím déle schne, tím víc hmotnosti ubude - i proto patří k dražším salámům.
Jak Poličan chutná a jak se podává
V chuti Poličanu se potkává výrazné koření s jemnou kyselinkou z mléčného kvašení a aromatem studeného kouře. Řez je lesklý, růžově červený s jemným zrněním - kolečko drží tvar a na skusu pruží.
Nejčastěji se jí za studena: nakrájený na kolečka k chlebu, na obložené chlebíčky, jednohubky a do salátů. Ostřejší chuť a pevnější struktura se hodí i do salámových pomazánek a teplých pokrmů. Sezónu neřeší - trvanlivý salám je k mání celoročně a tradičně nechybí na studených mísách při oslavách a recepcích.
Zajímavosti o Poličanu
Učitel uzenářů
Vendelín Kulich se při vývoji inspiroval zahraniční zkušeností s ušlechtilými kulturami pro fermentaci - a pak sám školil uzenáře po celém Československu, jak Poličan vyrábět.
Sourozenci z jedné éry
Poličan nevznikl sám: ve stejné době se v Československu rodí i další fermentované salámy - český Herkules a slovenské typy Nitran a Malokarpatský salám.
Salám ve vědeckém časopise
Poličan si vysloužil i odbornou studii - vědci v Czech Journal of Food Sciences na něm zkoumali, jak teplota skladování ovlivňuje kvalitu trvanlivých fermentovaných salámů.
Kde ochutnat Poličan
Poličan nemusíte hledat - běžně ho koupíte v obchodech po celém Česku, vcelku i nakrájený. Kvalita se ovšem kus od kusu liší, takže se vyplatí číst složení na obalu.
A když budete chtít jít až ke zdroji:
Police nad Metují
Město v okrese Náchod, kde Poličan v 70. letech vznikl. Na tradici původního závodu tu navazuje firma Pejskar.
Značka Poličan 1978
Salám vyráběný podle původní státní normy z roku 1978 - v testech patřil k těm málo kusům, které splnily původní požadavek na obsah masa.
Časté otázky
Co je Poličan?
Poličan je trvanlivý fermentovaný salám z hovězího a vepřového masa, uzený studeným kouřem. Má výrazně kořeněnou, jemně nakyslou chuť, pružnou konzistenci a vydrží i bez lednice. Vznikl ve druhé polovině 70. let v Polici nad Metují.
Proč se salám jmenuje Poličan?
Název je odvozený od města Police nad Metují v okrese Náchod, kde salám vznikl a kde se vyrábí dodnes. Protože vznikl jako tuzemská náhrada maďarského salámu, vysloužil si i přezdívku český uherák.
Kdo Poličan vymyslel a kdo ho vyrábí dnes?
Recepturu vyvinul v letech 1974 až 1976 uzenář Vendelín Kulich z Police nad Metují ve spolupráci s Výzkumným ústavem masného průmyslu; na trh se salám dostal v roce 1977. Dnes smí Poličan vyrábět kdokoli, kdo splní požadavky vyhlášky č. 69/2016 Sb., a na pultech je od řady výrobců.
Jaký je rozdíl mezi Poličanem a Vysočinou?
Vysočina je tepelně opracovaný salám, Poličan zraje fermentací a udí se studeným kouřem. Má proto nakyslejší chuť a pružnější texturu; delším sušením ztrácí víc hmotnosti, a bývá tak dražší. Vysočina je i starší - vznikla už v roce 1967 v Hodicích.
Kde Poličan koupit a jak vybrat kvalitní kus?
Poličan je běžně k dostání v obchodech po celém Česku. Testy ale opakovaně ukazují, že část výrobků nemá dost masa - vodítkem je složení a obsah masa na obalu. Salám podle původní receptury z roku 1978 se prodává pod značkou Poličan 1978.
Zdroje a další čtení
- Vyhláška č. 69/2016 Sb. o požadavcích na maso a masné výrobky - Zákony pro lidi
- Vyhláška č. 69/2016 Sb., úplné znění - Sagit
- Příloha vyhlášky č. 69/2016 Sb. s požadavky na masné výrobky - slv.cz
- Potraviny s chráněným označením - Státní veterinární správa
- Označení původu a zeměpisná označení EU - Úřad průmyslového vlastnictví
- Effect of storage temperature on the quality of dry fermented sausage Poličan - Czech Journal of Food Sciences
- Nedostatek uheráku vedl k výrobě českého salámu Poličan - Český rozhlas Hradec Králové
- Příběh českého uheráku: kdo stvořil legendární Poličan - TN.cz
- Řezníci z Police by se divili: takto se za 40 let změnil salám Poličan - TN.cz
- Historie českého uheráku: salám podle norem nyní propadá v testech kvality - Lifee.cz
- dTest: polovina Poličanů na trhu neobsahuje dost masa - TN.cz
- Historie firmy - Pejskar
- Poličan - zbožíznalství - Miluji vaření
Mohlo by vám také chutnat
Liptovský salám
Jemně mletý vařený salám bez papriky - na Liptově papriku do uzenin přidávat nezvykli, odtud jméno. ...
Česko a Slovensko
Pražská šunka
Vepřová kýta i s kostí, naložená v láku, mírně zauzená a tepelně opracovaná do růžova. V Praze ji ...
Česko
Spišské párky
Plní se do tenkého ovčího střívka a jednotlivé párky se oddělují prostým zakroucením. Vyrábějí se ...
Česko a Slovensko