Lomnické sucharyChráněné zeměpisné označení

Lomnicko, Liberecký kraj

Lomnické suchary jsou dvakrát pečené sladké krajíčky obalené v moučkovém cukru, které se v Lomnici nad Popelkou pečou přes 200 let. Traduje se, že díky trvanlivosti s nimi můžete na Saharu i za polární kruh.

Lomnické suchary
Lomnické suchary - zlatohnědé krajíčky obalené v moučkovém cukru; v pórovité střídě prosvítají kousky ořechů.

Co jsou Lomnické suchary

Lomnické suchary jsou sladké trvanlivé pečivo z Podkrkonoší: krajíčky nakrájené z upečené veky, obalené v moučkovém cukru a podruhé vysušené v peci. Právě dvojí pečení a cukrový obal je odlišují od běžných sucharů - a dávají jim tvrdou, křehkou a křupavou strukturu, která vydrží měsíce.

Jméno nesou podle města Lomnice nad Popelkou v Libereckém kraji, kde se pečou přes dvě stě let a odkud kdysi mířily do celého Rakousko-Uherska. Dnes jméno chrání evropské chráněné zeměpisné označení (CHZO), takže pravý suchar vznikne jen na Lomnicku. Výroba se přitom v podstatě nedá automatizovat - suchary zůstávají náročnou ruční prací.

Lomnické suchary v číslech

Pravý suchar má parametry předepsané specifikací - a skoro všechny se točí kolem sucha a cukru:

Hodnoty podle specifikace chráněného zeměpisného označení.
HodnotaCo to znamená
Tloušťka krajíčku do 18 mm tenký plátek, který jde prokousnout i po měsících skladování
Vlhkost do 4 % klíč k trvanlivosti - kde není voda, nemá se co kazit
Cukr v sušině min. 33,5 % třetinu hmotnosti tvoří sacharóza, včetně cukrového obalu
Tuk min. 11 % dodává křehkost, aby suchar nebyl jen tvrdý
První pečení 200-250 °C, 30-45 minut peče se celá veka; na krajíčky se krájí až po uležení
Druhé pečení 190-200 °C krajíčky obalené v cukru se dosouší do křupava
Druhy podle specifikace 4 cukrované, oříškové, mandlové a arašídové

Historie sucharů: od pecí na náměstí k evropskému zápisu

Dvě stě let sucharů vede od pekařských pecí na lomnickém náměstí přes továrny rodiny Jínů až k evropskému zápisu.

  1. před 1800 Suchary v Lomnici nad Popelkou peče pekař Antonín Kynčl v domě čp. 6 na náměstí; jeho rod je ve městě doložen jako pekařský už od roku 1687.
  2. 1810 Začíná koncesovaná výroba sucharů; ve městě v té době působí zhruba dvacet výrobců.
  3. 1856 Nastupuje strojní výroba - suchary míří do celého Rakousko-Uherska i dalších zemí Evropy.
  4. 1901 Antonín Jína začíná pece vytápět naftou místo dřeva a uhlí; výroba se tím zhruba zdvojnásobí.
  5. 1907 Josef Jína staví v Popelkách první lomnickou továrnu na suchary.
  6. 1926 Antonín Jína staví na Žižkově ulici největší lomnickou továrnu na suchary.
  7. 1927 Lomnické suchary získávají první cenu Grand Prix na světové výstavě v Paříži.
  8. 1948 Výroba je znárodněna a pokračuje pod národním podnikem Lomnický průmysl sucharů a dětské výživy, později pod Čokoládovnami.
  9. kolem 2000 Po privatizaci Čokoládoven výroba sucharů definitivně končí.
  10. 2003 Tradice ožívá: výroba se obnovuje a označení Lomnické suchary je v Česku zapsáno jako označení původu.
  11. 2005 Výrobci zakládají Sdružení výrobců Lomnických sucharů, které hlídá tradiční recepturu a postupy.
  12. 2007 Evropská komise zapisuje Lomnické suchary jako chráněné zeměpisné označení - třetí českou potravinu v registru EU.
  13. dnes Na tradici navazují menší výrobci z regionu a suchary se z Lomnicka rozvážejí do téměř celé republiky.
Tradovaná historka

S lomnickými suchary prý můžete na Saharu i za polární kruh - bez krému a skoro bez vody vydrží tropická vedra i mrazy. Žádnou konkrétní expedici se suchary v batohu ovšem nikdo nedoložil; je to publicistická nadsázka, která ale přesně vystihuje, čím si suchary udělaly jméno.

Co chrání označení CHZO: suchary jen z Lomnicka

Zkratka CHZO znamená chráněné zeměpisné označení - evropskou ochranu, která váže jméno výrobku na region, odkud pochází a kde si vydobyl pověst. Lomnické suchary ji nesou od roku 2007 a byly teprve třetí českou potravinou, která se do evropského registru dostala.

Specifikace předepisuje suroviny, parametry hotového výrobku i celý postup - a žádá, aby výroba od těsta po sušení proběhla u jednoho výrobce, protože křehký suchar by převážení mezi provozy nevydržel. České označení původu přitom suchary získaly už v roce 2003; evropská specifikace pak prošla v roce 2014 úpravou, která mimo jiné vypustila dietní variantu, protože ji legislativa nedovoluje takto označovat.

Jak se Lomnické suchary vyrábějí

Suchar je vlastně upečený dvakrát - a mezi oběma pečeními musí veka několik dní odpočívat:

  1. Těsto

    Pšeničná mouka, cukr, pekařský tuk, droždí, sušené mléko a žloutky se s kváskem a vodou zpracují v tuhé těsto, podle druhu ochucené kořením a ořechy.

  2. Tvarování

    Z těsta se krájejí bochánky, vyválejí se na dlouhé šišky - veky - a ve vymazaných formách krátce kynou.

  3. První pečení

    Veky se pečou zhruba 30-45 minut v peci vyhřáté na 200-250 °C.

  4. Zrání a krájení

    Upečené veky se nechají zchladnout a několik dní zvláčnět; teprve uleželé se krájejí na stejně silné krajíčky.

  5. Cukrování a sušení

    Krajíčky se obalí v moučkovém cukru a podruhé putují do pece, kde se vysuší do křupava.

Skoro u všeho jsou potřeba ruce. Výroba je dodnes velmi náročná na ruční práci a v podstatě se nedá automatizovat - i proto suchary vždy zůstávaly spíš řemeslem než velkoprůmyslem.

Jak Lomnické suchary chutnají a jak se jedí

Suchar je tvrdý, křehký a křupavý, na lomu zlatohnědý a jemně pórovitý. Sladkost dodává cukrový obal, vůni směs koření: skořice, vanilka a pomerančová nebo citronová kůra. Oříškové, mandlové a arašídové druhy k tomu přidávají jemnou ořechovou chuť přímo v těstě.

Tradičně se suchary podávají k bílé kávě a namáčejí se do ní, aby změkly - přesně tak je jedly generace v Podkrkonoší. Sezónu neznají: díky důkladnému vysušení vydrží v krabici klidně měsíce.

Zajímavosti o Lomnických sucharech

Až 112 druhů zboží

Na vrcholu produkce vyráběly lomnické továrny až 112 druhů zboží - vedle oříškových, mandlových či arašídových sucharů i druhy dietní, kakaové, vanilkové, dětské nebo dělnické, k tomu oplatky a trubičky.

Nůšnice

Po horských vesnicích, jarmarcích a poutích roznášely suchary ženy zvané nůšnice - každá ve svém rajonu, zboží nosily v nůších na zádech.

Spor o nejstarší výrobu

Konkurence příbuzných Jínů došla až k soudu: Antonín vyráběl na Žižkově ulici, Josef v Popelkách. Přeli se o označení výroby - jedna továrna se nakonec pyšnila štítem nejstarší výroba, druhá nejstarší parní výroba.

Export až do Ameriky

Už koncem 19. století znali suchary v Rakousku, Německu i Itálii; mezi světovými válkami se vyvážely až do Ameriky.

Kde ochutnat Lomnické suchary

Za pravými suchary se jezdí do Podkrkonoší - vyrábět se smějí jen ve vymezené oblasti kolem Lomnice nad Popelkou.

Lomnice nad Popelkou

Domovské město sucharů v podhůří Krkonoš - právě odsud se krajíčky rozvážely po celé monarchii a rozvážejí se dodnes.

Otevřít v mapách →

Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou

Výrobě sucharů patří od roku 2012 stálá expozice: historické obaly, dobové fotografie rodiny Jínů, dochovaný kráječ i štíty s medailemi.

Současní výrobci

Na tradici rodinných firem navazuje mimo jiné značka Tradiční lomnické suchary (ELESKA) a výroba pana Kodejšky v Rovensku pod Troskami.

Časté otázky

Co jsou Lomnické suchary?

Sladké trvanlivé pečivo z Lomnice nad Popelkou v Podkrkonoší: krajíčky nakrájené z upečené veky, obalené v moučkovém cukru a podruhé vysušené v peci. Vyrábějí se cukrované, oříškové, mandlové a arašídové.

Proč Lomnické suchary tak dlouho vydrží?

Dvojí pečení z nich odvede skoro všechnu vodu - hotový suchar smí mít nejvýše 4 % vlhkosti, takže se nemá co kazit. Bez chlazení proto vydrží měsíce.

Kdo smí Lomnické suchary vyrábět?

Jen výrobci z vymezené oblasti v okrese Semily, tedy z Lomnice nad Popelkou, Vysokého nad Jizerou a Jablonce nad Jizerou. Jméno chrání evropské chráněné zeměpisné označení (CHZO).

Kde se dají Lomnické suchary koupit?

Nejjistěji přímo v Lomnici nad Popelkou a okolí, kde působí současní výrobci. Suchary z vymezené oblasti se ale dnes rozvážejí do téměř celé republiky.

Jak se Lomnické suchary jedí?

Tradičně se namáčejí do bílé kávy, aby změkly. Křehké krajíčky ale chutnají i samotné - sladkost jim dodává cukrový obal, vůni koření a citrusová kůra.

Zdroje a další čtení

  1. Jednotný dokument chráněného zeměpisného označení Lomnické suchary - EUR-Lex
  2. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 326/2014 - legislation.gov.uk
  3. Lomnické suchary - registr chráněných označení GOV.UK
  4. Lomnické suchary PGI - Qualigeo
  5. Lomnické suchary - Wikipedie
  6. Tradiční lomnické suchary - web města Lomnice nad Popelkou
  7. Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou
  8. Historie výroby - ELESKA (Tradiční lomnické suchary)
  9. Za jedinečnost Lomnických sucharů ručí Evropská unie - ELESKA
  10. Sladkosti s tradicí: Lomnické suchary - Český rozhlas
  11. S Lomnickými suchary můžete na Saharu i za polární kruh - Český rozhlas
  12. Lomnické suchary - ZKRAJŮ
  13. Lomnické suchary: skromný pamlsek z vláčné veky - Apetit Online
  14. Mezi podkrkonošské speciality patří i Lomnické suchary - Krkonošský deník

Mohlo by vám také chutnat