Dvojctihodné koláče

Haná, Olomoucký kraj

Dvojctihodné koláče jsou sladké kynuté koláče z Moravy se dvěma náplněmi najednou: tvaroh se zabalí do těsta, švestková povidla vyplní důlek pod drobenkou. Slovem dvojctihodný se přitom kdysi titulovali evangeličtí faráři.

Kde ochutnat Zobrazit na mapě

Dvojctihodný koláč se zlatavě upečeným okrajem: v důlku uprostřed se lesknou švestková povidla obklopená máslovou drobenkou, tvarohová náplň zůstává schovaná v těstě.

Co jsou dvojctihodné koláče

Dvojctihodné koláče jsou kulaté koláče z jemného kynutého těsta, které nesou dvě náplně najednou. První - nejčastěji tvarohová - se zabalí přímo dovnitř těsta. Druhá čeká na povrchu: doprostřed koláče se vytlačí důlek a ten se naplní švestkovými povidly. Navrch přijde máslová drobenka.

Doma jsou na Moravě, i když se prameny neshodnou, kde přesně - jedni je vážou k Hané, druzí ke Slovácku a recepty na ně kolují i v Čechách. Nejspolehlivěji je tak popisuje to, co mají vždycky: dvě náplně tam, kde si ostatní koláče vystačí s jednou.

Z čeho se dvojctihodný koláč skládá

Zjednodušený řez ukazuje, jak se o koláč dělí dvě náplně:

Máslová drobenka

Švestková povidla v důlku

Kynuté těsto

Tvarohová náplň

Zlatavě upečené dno

Schematický řez: povidla sedí v důlku uprostřed povrchu, tvarohová náplň je zabalená uvnitř těsta.

Odkud mají dvojctihodné koláče jméno

Nejrozšířenější výklad je půvabně jednoduchý: koláč je prý "dvojí cti hodný", protože nese dvě náplně místo jedné. Vedle něj se traduje i výklad, že ctihodný znamenalo poctivě udělaný - a dvojctihodný je tedy poctivý dvojnásob. Oba výklady kolují mezi pekaři a kuchařkami, ani jeden ale nemá jazykovědné doložení.

Samotné slovo dvojctihodný přitom doložený příběh má, jen vede jinam než do kuchyně. Vzniklo ze spojení "dvojí cti hodný", objevuje se už v Bibli kralické a po vydání Tolerančního patentu (1781) sloužilo jako neoficiální titul evangelických duchovních - ti totiž měli zakázáno užívat oslovení kněz nebo farář. Titul vymizel po roce 1849; jak se slovo dostalo ke koláčům, prameny mlčí.

Historie dvojctihodných koláčů: od hodů k ocenění

Kdy se první dvojctihodný koláč upekl, žádný pramen neříká - jde o lidové kynuté pečivo, jehož počátky se datovat nedají. Zdroje se shodují aspoň na roli, kterou hrál: na slavnostech platil koláč za symbol pohostinnosti a hojnosti.

První milník s letopočtem tak přišel až překvapivě nedávno: 16. července 2020 uspěly dvojctihodné koláče v krajské soutěži Regionální potravina Jihomoravského kraje, kde se hodnotilo zhruba 170 výrobků od 46 producentů. Ocenění získaly jako tradiční pečivo Slovácka.

Tradované vyprávění

Traduje se, že upéct koláče kdysi nebylo jen pečení, ale společenská událost: kdo je nesl na stůl, dával najevo pohostinnost, péči a někdy i prestiž. Je to lidové vyprávění z pekařského prostředí - doložit ho nikdo nedokáže, ke slavnostnímu pečivu se ale hodí, a tak se předává dál.

Jak se dvojctihodné koláče pečou

Celé kouzlo dvojctihodných koláčů se odehrává ve dvou plněních - jedno míří dovnitř, druhé do důlku:

Těsto

Jemné kynuté těsto se zadělá z hladké mouky, mléka, droždí, cukru, žloutků a másla, provonět ho může citronová kůra. Pak dostane čas v klidu vykynout.
Plnění

Z těsta se oddělí kousek, vyválí se na plácek a do něj se zabalí tvarohová náplň. Vznikne raneček, který se mírně zploští.
Důlek

Doprostřed koláče se vytlačí důlek - poslouží třeba dno skleničky - a vyplní se švestkovými povidly, někdy ochucenými skořicí a rumem.
Pečení

Okraje se potřou vajíčkem, povrch zasype máslová drobenka. Peče se zhruba při 195-200 °C kolem 12-15 minut.
Potírání

Ještě teplé koláče se potřou rozpuštěným máslem, někdy provoněným rumem - právě díky tomu zůstávají vláčné.

Jak dvojctihodné koláče chutnají a kdy se podávají

V jednom soustu se sejde máslové kynuté těsto, smetanový tvaroh - někdy zpestřený rozinkami - a švestková povidla provoněná skořicí a rumem, to vše pod sladkou drobenkou. Nejlépe dvojctihodné koláče chutnají čerstvé, krátce po upečení, dokud jsou vláčné od rozpuštěného másla.

Klasické obsazení navíc není jediné: náplně se obměňují mákem i vlašskými nebo lískovými ořechy a v létě se do důlku místo povidel dostává sezonní ovoce - borůvky, jahody, rybíz nebo meruňky. Původně to ale bylo pečivo výjimečných dnů: peklo se na svatby, posvícenské hody a poutě a v tradičních domácnostech i o nedělích.

Zajímavosti o dvojctihodných koláčích

Husí sádlo v těstě

Traduje se, že hospodyně dřív dávaly do těsta místo másla husí sádlo, aby koláče zůstaly déle vláčné. Nezávislé historické doložení ovšem tomuhle vyprávění chybí.

V televizním Herbáři

Dvojctihodné koláče se 1. listopadu 2020 dostaly do pořadu České televize Herbář - na obrazovky je přivedlo čerstvé krajské ocenění z léta téhož roku.

Bez hesla na Wikipedii

Česká Wikipedie samostatné heslo o dvojctihodných koláčích nemá. Nezmiňuje je ani obecný článek o koláči, který jinak větší moravské koláče od menších českých pečlivě rozlišuje.

Kde ochutnat dvojctihodné koláče

Dvojctihodné koláče jsou především pečivo domácích trub a svátečních stolů. Nejblíž k nim má Morava: potkat je můžete na hodech a poutích, ke kterým odedávna patří.

Nejjistější cesta ovšem vede přes vlastní kuchyni. Suroviny jsou běžné - mouka, tvaroh, povidla, máslo - a recepty v mnoha obměnách včetně letních ovocných kolují po kuchařských webech.

Časté otázky

Co jsou dvojctihodné koláče?

Sladké koláče z jemného kynutého těsta se dvěma náplněmi: tvarohová se zabalí dovnitř, švestková povidla se vloží do důlku navrchu a celé to zasype máslová drobenka. Jde o tradiční moravské pečivo, označované také jako moravské koláče.

Proč se koláče jmenují dvojctihodné?

Podle rozšířeného lidového výkladu jsou "dvojí cti hodné", protože nesou dvě náplně místo jedné. Jazykovědně doložený původ slova je ale jiný: dvojctihodný byl po Tolerančním patentu z roku 1781 neoficiální titul evangelických duchovních. Jak se slovo dostalo ke koláčům, doloženo není.

Jaké náplně můžou dvojctihodné koláče mít?

Klasika je tvaroh uvnitř a švestková povidla v důlku navrchu. Náplně se ale obměňují - objevuje se mák, vlašské či lískové ořechy a v létě čerstvé ovoce, třeba borůvky, jahody, rybíz nebo meruňky.

Jak se dvojctihodné koláče pečou?

Do plácku kynutého těsta se zabalí tvarohová náplň, raneček se zploští a doprostřed se vytlačí důlek na povidla. Povrch se posype drobenkou a peče se zhruba při 195-200 °C kolem 12-15 minut; ještě teplé koláče se potírají rozpuštěným máslem.

Kde se dají dvojctihodné koláče ochutnat?

Nejsnáz na Moravě, kde patří k tradičnímu slavnostnímu pečivu, například o hodech. Velká část jich ale vzniká doma - recepty kolují po kuchařských webech a vystačí si s běžnými surovinami.